Kardiovaskulární onemocnění jsou v Rakousku nejčastější příčinou úmrtí. Často jsou přitom způsobeny špatnou stravou a nedostatkem pohybu, lze jim tedy čelit změnou životního stylu. Riziko kardiovaskulárních onemocnění zvyšují zejména tučná a jednostranná strava, kouření, nedostatek pohybu a negativní stres. Prvními varovnými signály jsou …

Kardiovaskulární onemocnění jsou v Rakousku nejčastější příčinou úmrtí. Často jsou přitom způsobeny špatnou stravou a nedostatkem pohybu, lze jim tedy čelit změnou životního stylu.

Riziko kardiovaskulárních onemocnění zvyšují zejména tučná a jednostranná strava, kouření, nedostatek pohybu a negativní stres. Prvními varovnými příznaky jsou nadváha, vysoká hladina tuků v krvi, vysoký krevní tlak a zvýšená hladina krevního cukru. Tyto rizikové faktory se označují také pojmem „metabolický syndrom“ nebo „smrtící kvarteto“. Vzájemné působení těchto jednotlivých faktorů zvyšuje riziko mnohonásobně.

Jak můžete pozitivně ovlivnit zdraví svého srdce?

1. Minimalizovat rizikové faktory
   
   Nadváha
   Je předstupněm cukrovky a vysokého krevního tlaku. Zvláště nebezpečný je tzv. „břišní tuk“. Obvod břicha by neměl přesáhnout 102 cm u mužů a 88 cm u žen.
   Poruchy metabolismu tuků
   Vysoká hladina cholesterolu nebo triglyceridů v krvi může zužovat cévy a vést k infarktu a mrtvici. Nutné je především snížit hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a zvýšit hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu.
   Vysoký krevní tlak
   Tento rizikový faktor zůstává často roky neodhalen, protože nezpůsobuje žádné bolesti. Neléčený vysoký krevní tlak však může poškodit cévy a vést k mrtvici.
   Diabetes
   Zvýšená hladina cukru v krvi způsobuje masivní poškození všech cév a zvyšuje riziko infarktu myokardu.
   
2. Přejít na zdravý životní styl
   
   Zdravá a vyvážená strava
   Vyváženou stravou můžete udělat první krok k prevenci. I zmenšení obvodu břicha o 1 cm může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění až o 5 %. Nárazové diety přitom nevedou k úspěchu. Dlouhodobé výsledky přináší pouze pomalá změna stravovacích návyků v kombinaci s pohybem.
   Prvním krokem je výběr nízkotučných potravin, jako jsou libové uzeniny a maso a nízkotučné mléko a mléčné výrobky. Tím se sníží příjem živočišných tuků a cholesterolu.
   Používání správných tuků může cévy dokonce chránit. Upřednostňovat byste měli zejména kvalitní rostlinné tuky, jako je řepkový nebo slunečnicový olej, a omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v tzv. studenovodních rybách (tuňák, losos, sleď). Takto lze snížit hladinu krevních lipidů a udržet krev v pořádku. Ryby bychom proto měli zařadit na jídelníček dvakrát týdně. Ti, kterým ryby nechutnají, mohou omega-3 mastné kyseliny užívat ve formě doplňků stravy.
   Dostatek ovoce a zeleniny – 5 porcí denně – udržuje cévy „mladé“. Vitaminy, minerály a sekundární rostlinné látky brání tvorbě volných radikálů. Dodržování tohoto doporučení může snížit riziko mrtvice o 25 %. Nedaří-li se Vám to kvůli životním okolnostem, např. stresu nebo nemoci, lze doplňovat všechny důležité vitaminy a minerály z ženšenu.
   Celozrnné výrobky obsahují více vlákniny. Ta pomáhá snižovat množství tuků v krvi i udržovat stálou hladinu krevního cukru.
   
   Pravidelný pohyb
   Správně dávkovaný vytrvalostní trénink posiluje kardiovaskulární systém, zvyšuje životní pohodu a předchází rizikovým faktorům jako je obezita, vysoký krevní tlak a metabolické poruchy. Každý by si měl najít ten správný druh sportu, který ho baví. Vhodná je cyklistika, nordic walking, plavání, běh nebo běžky. Cílenému vytrvalostnímu tréninku by mělo předcházet zátěžové EKG s vyšetřením laktátové křivky na běžeckém pásu nebo bicyklovém ergometru pro stanovení individuálního tréninkového pulzu. Lidé, kteří celý život aktivně sportují, mají o 60 % nižší riziko onemocnění srdce a krevního oběhu než neaktivní lidé.
   Pravidelné cvičení a zdravá strava udržují srdce a krevní oběh v kondici a jsou dobrou strategií pro zdravé stárnutí.

Helga Klein, dietoložka